Mátová louka - červen 2025

Druhý víkend v Měsíci, kdy roste zelená tráva, proběhlo další táboření Jelení stezky. Počasí nám tentokrát příliš nepřálo, celý víkend s drobnými přestávkami pršelo, přesto nás to neodradilo a sešli jsme se zase ve společném kruhu. Tématicky bylo toto táboření zaměřeno na vaření, a to zejména vaření v hliněných nádobách. Děti si v rámci programu Cesta Velké Matky předem vyrobily společný hrnec a nyní byla příležitost ho otestovat na ohni. Ale popořádku. V pátek jsme se tradičně v podvečer sešli na Mátové louce. Bylo nás méně než obvykle, ale to nám na dobré náladě neubralo. Když jsme se všichni zabydleli, rozdělali jsme oheň a zasedli k poradě. Bylo třeba probrat, jak se vypořádáme s deštivým počasím a jak případně upravíme plán táboření. Diskutovali jsme dlouho, ale nakonec jsme vše vymysleli tak, abychom se dobře bavili a zároveň i něco naučili. Zbytek večera proběhl v družném ruchu při opékání buřtů, vyprávění historek a bubnování se zpěvem. 

Sobotní ráno nás přivítalo deštěm. Hned po snídani jsme se pustili do vaření. Hovězí vývar se zeleninou sliboval výjimečný gurmánský zážitek. Bílá pírka se hned pustila do přípravy zeleniny, zatímco Jelen připravil maso a dřevo na přikládání pod hrnec. Pomalu tažený vývar vystřídalo po pár hodinách prudké zvýšení teploty hrnce a rychlé uvaření zeleniny.  Polévku pochválili všichni a měli k tomu dobrý důvod. Kromě toho, že byla fakt skvělá, uvařily si jí děti samy.

Polední klid provázelo lehké bubnování deště na plachty našich wigwamů. Byl to s krátkými přestávkami kolorit celého dopoledne. Po odpočinku jsme jedné z těchto dešťových pauz využili na přesun do lesa, kam jsme si vyrazili zastřílet z luku. Lukostřelba na pařízky byla jako vždy zábavná a zasažených terčů bylo více než dost. Když se opět vydatně rozpršelo, vrátili jsme se do tábora na odpolední čaj. Navečer se mraky na chvíli roztrhaly a louku osvětlily sluneční paprsky. To všichni využili ke Hře s obručí, při které se na nás přiletěl podívat moták pochop. Když jsme se dosyta vyblbli s obručí, vyrazili Jelen s Bílými pírky na večerní procházku. Pozorovali nad lesem káni lesní a měli štěstí na blízké setkání s orlem mořským. To už ale zase začalo pršet a byl čas na návrat do tábora. Kluci mezitím rozdělali oheň a tak jsme si rovnou připravili večeři. Po ní se bubnovalo a zpívalo. Za vytrvalého bubnování pro změnu dešťových kapek jsme se i ukládali k spánku.

Nedělní ráno už bylo méně mokré, chvílemi i prosvítalo skrz mraky slunce a tak jsme si v dobré náladě uvařili čaj a udělali snídani. A pak už přišel čas pomalu zabalit výbavu a vydat se domů. Neloučíme se na dlouho, příště se zase sejdeme v kruhu.